Cyklistická doprava
Finance Bezpečnost Legislativa Infrastruktura Marketing

MUDr. Marie Nejedlá: Pohybem a stravou změníme velmi mnoho

21.2.2014
Rozhovor: MUDr. Marie Nejedlá: Pohybem a stravou změníme velmi mnoho

Čeští lékaři varují: Populaci čím dál tím více ohrožují nemoci, které přímo souvisejí s nedostatkem pohybu. Zdaleka nejde jen o kosmetický problém, civilizační choroby si vybírají daň na životech a zdraví také u dnešních třicátníků. I proto statistiky zdravotního stavu populace patří k nejostřeji sledovaným.

Shromažďování a vyhodnocování těchto informací má na starosti Státní zdravotní ústav. Rozhovor s  Marií Nejedlou, ředitelkou Centra podpory veřejného zdraví, probíhal postupně doslova „na pokračování“, prostřednictvím e-mailů, zpráv, dohod a současně s výměnou nejrůznějších studií a školících materiálů. Proti rychlému životnímu stylu zkrátka nejsou imunní ani lékaři a cyklisté.

Zdraví patří dlouhodobě mezi nejvýše ceněné hodnoty. Ale lze vůbec zdraví nějak změřit?
Zdravotní stav obyvatelstva je možné popisovat celou řadou nejrůznějších ukazatelů. Základem jsou kritéria založené na úmrtnosti a nemocnosti. Z hlediska možné prevence nás zajímá, která onemocnění jsou jednak nejčastější, ale také nejzávažnější - která představují největší problém, tedy zejména která nejčastěji vedou závažnému narušení zdraví a ke smrti.
Jako základní informace o kvalitě zdraví populace na určitém území – ať už státu, kraje nebo města – slouží analýza ukazatelů zdravotního stavu. Státní zdravotní ústav ji obvykle provádí a supervizuje pro potřeby členů Národní sítě zdravých měst. Každé město můžeme srovnávat se stavem populace vybraných skupin nebo celkovými údaji za celou republiku. Tato měření provádíme standardně v rámci vlastních analýz. Obsahově se jedná o analýzy standardizované úmrtnosti celkové a podle příčin, výskyt nádorových onemocnění a dalších ukazatelů, které to umožňují a jsou dostupné v databázi Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

Jaké choroby jsou v současné době nejvážnější hrozbou pro českou populaci? Často se hovoří o epidemiích a hrozbách jako je AIDS, různé virové infekce…
Záleží na úhlu pohledu. Vůbec nejčastější příčinou smrti jsou nemoci oběhové soustavy, na druhém místě potom zhoubné nádory. Tyto dvě skupiny nemocí samy působí značnou část všech úmrtí – téměř 80 %, takže se z tohoto pohledu jeví jako největší zdravotní problém. Přitom jejich souvislost s obezitou jako druhou nejvýznamnější příčinou hned po kouření je prokázaná.  V roce 1997 vyhlásila WHO obezitu za celosvětovou epidemii, v roce 2002 označila problém nadváhy jako šesté nejvýznamnější riziko ohrožující zdraví. Od té doby se situace trvale zhoršuje. Počet obézních od počátku 90. let stoupá. V ČR má polovina dospělých vyšší než normální hmotnost a tento podíl se nedaří snižovat. Prevalence obezity podle některých posledních studií vykazuje stagnaci, narůstá ale podíl dětí obézních nebo s nadváhou, každý pátý chlapec má vyšší než normální váhu. Přitom je známo, že s výskytem nadměrné hmotnosti v dětském věku stoupá riziko nadváhy v dospělosti.
Z epidemie obezity zákonitě vyplývá epidemie diabetu, tedy cukrovky, odborníci často používají latinský název diabetes mellitus, tedy česky úplavice cukrová. To je nejrychleji přibývající onemocnění na světě. V této souvislosti se dokonce hovoří o celosvětové pandemii. Příčinou diabetu 2. typu, který představuje 95 % všech případů diabetu, je právě obezita. Za uplynulých 28 let se počet nemocných diabetem zdesetinásobil, v současné době přibývají na světě každých 10 vteřin 3 nemocní. Vzhledem k rostoucímu počtu nemocných tak hrozí, že na léčbu nemocných nebudou peníze. To se netýká jen České republiky, ohrožení rostoucím výskytem cukrovky konstatoval i Evropský parlament.
Ekonomickou zátěž z nemocí pro státní rozpočet přitom nepředstavují jen samotné náklady na léčbu, ale také ekonomické ztráty vznikající v důsledku snížené ekonomické aktivity obyvatel, kteří jsou v pracovní neschopnosti, navýšení sociálních výdajů a ztráty ze sníženého odvodu daně. Pokud chronicky nemocní lidé pracují, šetří sice částečně výdaje ze zdravotního a sociálního pojištění, ale jejich pracovní výkon je nižší než u zdravých lidí.  

Můžeme s tím něco dělat?
Cukrovka 2. typu je onemocnění z nadbytku. U nás jí trpí zhruba 10 % obyvatel, při současném trendu by to v roce 2025 už mohl být ale každý pátý Čech. Toto onemocnění vzniká především špatnou životosprávou, stresem, nedostatečným pohybem. Stačilo by přitom málo: 30 minut tělesné aktivity denně a snížení hmotnosti o 10 procent znamená snížit riziko výskytu onemocnění diabetu o 58 procent. To znamená poměrně velkou část, kterou můžeme ovlivnit jen změnou našeho chování.

Co v této oblasti podniká Státní zdravotní ústav?
V posledním roce se konalo více než padesát akcí nazvaných Dny zdraví pro veřejnost, kde se lidé mohou nechat zdarma vyšetřit a nechat si udělat analýzu a doporučení pohybové aktivity a stravování. Státní zdravotní ústav pořádá také přednášky ve školách zaměřené na děti a mládež různého věku, organizuje školní projekty jako například „Buď zdravý, budeš in“, pořádá přednášky a semináře pro pedagogy, vedoucí školních jídelen, metodiky školního stravování, krajské úřady a pedagogicko-psychologické poradny. Také koordinuje národní program Světové zdravotnické organizace s názvem Škola podporující zdraví, který je zaměřený mimo jiné na stravování a pohyb dětí a mládeže. Jde o mezinárodní strategii, kterou si škola, která se do programu přihlásí, aplikuje na své inpiduální podmínky a potřeby a zpracuje si doplněk ke školnímu vzdělávacímu programu. Program každé školy je pravidelně v tříletých intervalech vyhodnocován a podle výsledků vždy doplněn. Stranou nezůstávají ani rodiče a matky na mateřské dovolené, pro které organizujeme program „Zdravotní gramotnost“. Senioři se mohou zapojit do programu Aging, což je pravidelný aktivní pohybový a edukační program. Pravidelně se také věnuje pozornost dopravní výchově pro pedagogy, zejména ve vztahu k bezpečným pohybovým aktivitám dětí a mládeže na silnicích jako například jízda na kolečkových bruslích, cyklistika, skateboarding nebo jízda na motocyklu.

Jak vidíte v této souvislosti pravidelné dojíždění do práce nebo do školy na kole?
Je to vhodná forma pohybu, pravidelný aktivní pohyb je jednou ze stěžejních cest prevence obezity. Za sebe mohu říci, že budeme rádi podporovat všechny aktivity, které zlepšují životní styl.

Co pro vás osobně znamená jízdní kolo? Zkusila jste někdy absolvovat cestu do práce na kole?  
To bohužel nezvládnu. Dojíždím 30 km, manžel 55 km, navíc má práce vyžaduje často formální oděv. Ze zaměstnání chodíváme rovnou do padla, koncert, na návštěvu s návratem pozdě večer, v práci trávím často 10 hodin. Ráda bych však cyklostezky využila při pohybu po malém městě, kde bydlím, nebo na večerní či víkendové projížďky po návratu ze zaměstnání. To mi velmi chybí, protože jako dítě jsem trávila prázdniny na venkově a na kole jezdila denně. Takovou představu splňuje dle mého názoru Holandsko, kam jsem dlouhá léta jezdila. To byl vždycky můj sen - od každého domu lze kamkoli dojet na kole a ostatní účastníci provozu mají k cyklistům velké ohledy. Také italská univerzitní města zvládla cyklodopravu velmi dobře a stejně tak většina zemí západní Evropy.

Co by města mohla udělat pro cyklisty, aby se jim žilo lépe?
Prvním předpokladem jsou bezpečné cyklostezky, které vedou ke stanicím metra a na nádraží. Cyklisté by také měli mít možnost parkovat bezpečně kola u nádraží, škol, stanic metra, úřadů apod. A pokud jde o cykloturistiku, je klíčová návaznost na město, ne aby vedla cyklostezka v lese z jednoho místa do druhého a jediný možný přístup sem byl automobilem s koly na střeše. V celé řadě velkých evropských měst se pro cyklisty využívají široké chodníky, které jsou rozdělené a označené na část pro cyklisty a část pro chodce. Na nich se cyklisté cítí mnohem bezpečněji, než na úzkých namalovaných pruzích na jízdní komunikaci, které vznikly např. v Praze a často náhle končí v běžném jízdním pruhu. Cyklista pak musí složité křižovatky překonávat v koloně aut, při tom jeho zranitelnost je mnohem vyšší. Domnívám se také, že je nešťastné řešení vytvářet jízdní pruhy pro cyklisty na úkor automobilistů, protože dopravní řešení komunikací ve velkých městech už nyní automobilistům nestačí a mnoho lidí z různých důvodů auto potřebuje (řemeslníci, meziměstské přesuny, nemoc, péče o starší občany....). Navíc omezení automobilů ve městě by mělo předcházet vybudování obchvatů a okruhů, záchytných parkovišť u stanic metra apod. Záchytná parkoviště u stanic metra jsou často obsazená už v sedm hodin ráno a neexistuje propojená síť cyklostezek. Dokud se cyklista (žena, matka s dítětem na kole, děti, studenti, senioři) nebude cítit na kole bezpečně, nebude tento způsob dopravy více využíván. Přitom v Holandsku, Belgii a dalších zemích jezdí běžně na kole do práce ženy v kostýmku, jezdí se v dešti i s dětmi. A 30 minut pohybové aktivity denně jako prevence obezity je tak snadno splněno. Samozřejmě je obezita také záležitost stravovacích zvyklostí, ale pohyb je důležitý i pro zlepšení celkové kondice a stavu imunity.

Státní zdravotní ústav podpořil vzdělávací program Cyklistické akademie a soutěž O hlavní město cyklistů. Proč?
Největší přínos těchto aktivit a existence Asociace měst pro cyklisty vidím v tom, že problematiku cyklodopravy řeší komplexně a systematicky v rovině ekonomické, politické, zdravotní a vzdělávací. Vlídně nabízí cyklodopravu jako alternativu v nabídce, ve které si každý může vybrat možnost, která ho osloví. Pozitivně působí na orgány státní správy, aby se zabývaly cyklodopravou a cykloturistikou na národní úrovni a hledaly řešení ve svém regionu a městě.

Děkuji Vám za rozhovor.


Rozhovor: MUDr. Marie Nejedlá: Pohybem a stravou změníme velmi mnohoMUDr. Marie Nejedlá

Pracuje ve Státním zdravotním ústavu jako vedoucí Centra podpory veřejného zdraví, které je zaměřeno na zdravotně výchovnou činnost pro školy a veřejnost, přípravu podkladů pro celostátní strategie primární prevence, epidemiologické studie rizikových faktorů životního stylu a analýzy zdravotního stavu obyvatel ČR. Mnoho let se jako pedagog podílela na výuce zdravotnických pracovníků i na tvorbě pedagogických dokumentů. Je autorkou řady odborných publikací pro střední a vysoké školy z oblasti vnitřního lékařství a ošetřovatelství. Ve volném čase ráda s rodinou cestuje, lyžuje, jezdí na kole a na kajaku.

 

Rozhovory jsou realizovány v rámci projektu Central MeetBike, prostřednictvím programu CentralEurope, který je spolufinancován ERDF.

 

« další rozhovory

Aktualizace stránky: 8.5.2014  ▫  Publikováno: 21.2.2014

Cyklodoprava.cz vznikla jako společný projekt Ministerstva dopravy a Centra dopravního výzkumu, v. v. i. Její realizace je součástí projektu Central MeetBike (3CE343P2) prostřednictvím programu CentralEurope, který je spolufinancován ERDF.

Logo Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Logo Ministerstvo dopravy Logo: CentralEurope Logo: ERDF
frantisek.vomacka@cdv.cz
Logo Cyklostrategie pro Facebook