Cyklistická doprava
Finance Bezpečnost Legislativa Infrastruktura Marketing

Infrastruktura: Plánování veřejného prostoru
Integrované dopravní plánování

Infrastruktura: Plánování veřejného prostoru: Integrované dopravní plánování: Ilustrační obrázek

Důležitou úlohou územního plánování je hledání kompromisu mezi mnohdy protichůdnými zájmy v území. Hledání shody je důležité zejména proto, že plánování cyklistiky nikdy neprobíhá samostatně a izolovaně, ale naopak v úzké souvislosti s plánováním dalších druhů dopravy a samozřejmě v souvislosti s rozvojem města jako celku. Vše pak navíc ovlivňují politické zájmy a dostupné finanční zdroje.  

Aby bylo zavádění cyklistiky účinné, musí být navrhovaná opatření pro zlepšení podmínek pro pohyb cyklistů součástí integrované dopravní strategie zahrnující všechny druhy dopravy a musí být podpořena také např. územním či strategickým plánem. Komplexní dopravní plánování vyvažuje různé způsoby dopravy a dopravní prostor tak, že každému dopravnímu prostředku dává svojí funkci v rámci systému dopravní obslužnosti území. Ve výsledku se cestovní doba všech uživatelů se zkrátí, pohyb řešeným územím bude bezpečnější a kvalita života všech občanů se zvedne bez ohledu na to, zdali na kole jezdí či ne.

Obecné principy

Klíčové je zaměřit pozornost na celkové dopravní plánování města. Cyklistika může totiž účinně fungovat pouze v jeho rámci tj. integrovaně. Strategie na podporu cyklistiky by měla být vytvořena v rámci celkové dopravní politiky a v této politice být pevně ukotvena. Doprava se totiž ve velké míře podepisuje na podobě města, stojí v základech městské ekonomiky a může mít velmi negativní dopad na kvalitu života ve městě. Doprava může způsobovat problémy bezpečnosti v ulicích, obtěžovat hlukem, znečišťovat ovzduší a v případě automobilové dopravy dokonce působit díky dopravním zácpám zdržení a ztrátu času. Jelikož je doprava klíčovou potřebou každodenního života ve městě, jsou tedy i cíle a efekty dopravního plánování klíčovými tématy městského plánování.

Integrovaný plán dopravy ve městě se skládá z celkové vize o podobě zamýšleného budoucího systému dopravy ve městě, řady cílů, kterých je potřeba dosáhnout a seznamu možných opatření, ať již fyzických (jako je infrastruktura) nebo organizačních (zpoplatnění, regulace, propagace, atd.), pomocí kterých by měly být žádoucí cíle dosaženy. Konkrétní dlouhodobé cíle dopravního plánování ve městě, které by měly být ve strategii popsány, zahrnují:

  • strategickou vizi města a podoby jeho dopravního systému
  • strategické a specifické cíle dopravy ve městě a jednotlivých způsobů dopravy
  • přehled fyzických i organizačních opatření vedoucích k dosažení cílů

Vize, cíle a opatření strategie musí být navzájem propojeny. Ačkoli jsou to právě opatření, která mají největší praktický dopad, vize a cíle jsou důležité pro vytvoření strategie, která umožňuje zvolit pro kýžený efekt nejlepší opatření. Cíle a opatření jsou základními prostředky naplnění stanovené vize.

Integrované dopravní plánování a územní rozvoj

Plánovat od začátku - od čistého stolu - lze pouze města, v dnešní době spíš už jen jejich části, jednotlivé čtvrti, které vznikají na zelené louce. Naprostá většina územních a dopravních plánů vychází z existující podoby uspořádání území.

Ať již tedy navrhujeme infrastrukturu pro automobily, veřejnou dopravu nebo zlepšujeme podmínky pro chodce a cyklisty, ve většině případů musíme přehodnotit využití jednotlivých městských prostorů či krajiny. Má-li se například nová silnice vybudovat na místě zeleně, má-li se v rámci ulice přeměnit dnešní parkovací pruh na pruh pro cyklisty nebo chodník rozdělit na část pro pěší a část pro cyklisty, je třeba si uvědomit, že se jedné funkci ubírá a jiné přidává, jaké efekty to s sebou přináší a zda převažují pozitiva nad negativy takových změn. Pro úspěšné plánování cyklistické dopravy, které je prováděno mnohdy izolovaně od ostatních nejen dopravních, ale i dalších systémů v území, je toto vždy zásadní téma k řešení. Často se totiž stává, že se pro cyklistickou infrastrukturu hledá volné, dosud neobsazené místo a nebere se ohled na to, že toto místo dnes již nějak funguje. Podstatou integrovaného dopravního plánování je ve výsledku vzetí v potaz všechny druhy dopravy a nedovolit takový druh nekoordinovaného jednání.

Dáme-li dohromady vizi města a jeho dopravního systému a určíme-li cíle, pak bychom měli vytvořit postup, jak těchto cílů dosáhneme. Vize a cíle města do značné míry určují, čeho chce plánovanými opatřeními dosáhnout. Dopravní politika města je proto založena na těchto principech:

  • prostorová mobilita, která umožňuje lidem dostat se do cíle rychle, bezpečně a pohodlně
  • kvalita života ve městě, která umožní lidem bezpečně, zdravě a pohodlně pracovat, trávit čas a odpočívat ve městě
  • zdravý ekonomický rozvoj, kterému by měl systém dopravy napomáhat.

Dopravní zácpy často patří mezi hlavní problémy života ve městě a jejich řešení se tak stává jedním z důležitých témat dopravního plánování. Přetížení dopravní sítě snižuje mobilitu, zhoršuje kvalitu života, poškozuje životní prostředí a negativně ovlivňuje městskou ekonomiku. Boj proti přetížení dopravní sítě tedy může napomoci řešení celé řady problémů. Snadná řešení však bohužel neexistují. Klíčové je řešit integrovaně celý dopravní systém, nikoli rozvíjet a spravovat jednotlivé druhy dopravy izolovaně. Často se setkáváme se snahou o jednostranné navýšení dopravní kapacity komunikační sítě. Takové izolované řešení je vždy chybné. Pouze výjimečně je zvýšení kapacity komunikací skutečným řešením problému. Praxe dokládá, že každá nově vybudovaná nebo zkapacitněná komunikace přitáhne automaticky další auta. Odborně tomuto jevu říkáme „indukce dopravy“. Nová komunikace, kapacitní, komfortní a bezpečná, přirozeně láká motoristy k tomu, jí využít. Vybudování nových nebo zkapacitnění stávajících komunikací může vyvolat další nárůst dopravy a další, ještě větší, zácpy. S nabídkou roste i poptávka. Stejně tomu je ale i u ostatních druhů dopravy a toho je třeba využít, neboť jak současné celosvětové zkušenosti ukazují, právě ostatní druhy dopravy jsou prostorově úspornější a ke kvalitě života přívětivější. Je však třeba stále uvažovat reálně tj. vyváženě. Bez motorové dopravy se zatím stále v mnoha oblastech neobejdeme (např. zásobování, doprava do odlehlých a veřejnou dopravou obtížně obsloužitelných míst apod.)

Integrované dopravní plánování a regulace dopravy

Jelikož za většinou dopravních problémů ve městě stojí nadměrná automobilová doprava, představuje její omezování a regulace také jedno z řešení dopravních problémů města. To neznamená, že bychom měli „očerňovat“ auta a válčit s nimi na všech frontách. Jde o to odradit lidi od jejich užívání v určitou dobu (čas), v určitých místech (prostor) a k takovým cestám (účel a délka), které mohou být snadno vykonány efektivnějšími a životnímu prostředí přívětivějšími druhy dopravy. Tato opatření uvolní ulice pro takové typy cest, které nelze snadno zajistit jiným dopravním prostředkem. Abychom dokázali zavést cyklistiku jako plnohodnotný druh dopravy a lidé začali přesedat z aut na kola, nestačí tedy pouze samotná podpora cyklistiky. Cyklistika musí být součástí celkové strategie dopravy ve městě, ale pouze jako jeden z pilířů širšího přístupu ke všem ostatním způsobům dopravy. Taková strategie na jedné straně přispívá k větší atraktivitě jízdního kola, chůze i veřejné dopravy a na druhé omezuje používání osobních automobilů.

Města v některých evropských zemích (Německo, Dánsko, Nizozemí, Švýcarsko, Francie a další) zavedla tuto regulaci automobilové dopravy a zvýšila tak atraktivitu veřejné, cyklistické a pěší dopravy. Existuje řada nástrojů regulace a různých opatření, která mohou být rozčleněna zhruba do třech skupin:

1.     Infrastrukturní opatření ke snižování používání aut a na podporu ostatních druhů dopravy, např.:

  • Zavádění nových tras a linek veřejné dopravy.
  • Ulice nebo oblasti s omezeným vjezdem a pohybem aut.
  • Zklidňování dopravy v obytných ulicích.
  • Celoměstská síť tras pro jízdní kola s místy na parkování.

2.     Ekonomická opatření, jako například:

  • Zpoplatnění parkování v centrech měst.
  • Dotace veřejné dopravy.

3.     Legislativní a organizační opatření, například:

  • Časově omezená doba zásobování nákladními auty v oblastech centra („časové okénko“).
  • Možnost zdarma přepravovat jízdní kolo ve vlacích, tramvajích a autobusech.
  • Zóny s omezenou rychlostí ve městě (např. Graz).
  • Regulace parkování podle různých účelů (rezidenti, zásobování, atd.).
  • Vymáhání dodržování regulace.
  • Plány mobility pro organizace.

Různé strategie a opatření pracují většinou s infrastrukturními, ekonomickými, právními a organizačními aspekty. V neposlední řadě by se měla dopravní politika města opírat o prostorovou (územní) politiku, která vede ke zkracování délky nutných cest a zakládá možnost dopravní obsluhy veřejnou dopravou.
Tyto „necyklistické“ strategie a přístupy mohou mít zpětně velký dopad na cyklistiku. V řadě případů se stává, že ačkoli se tyto kroky nedotýkají přímo infrastruktury pro cyklistiku, svým efektem způsobují takové zlepšení podmínek a nárůst počtu cyklistů, jaké by žádná cyklostezka přinést nemohla.
Nárůst počtu cyklistů v Amsterodamu v 90. letech minulého století byl například způsoben převážně zvýšením ceny parkování osobních automobilů. Výsledky výzkumu ukázaly, že tehdejší zlepšení infrastruktury pro cyklisty hrálo v této změně jen zanedbatelnou roli.


Odborným garantem tématu územní a dopravní plánování je Ing.arch. Veronika Šindlerová, Ph.D., autorizovaný architekt ČKA.

Aktualizace stránky: 19.5.2014  ▫  Publikováno: 27.8.2013

Cyklodoprava.cz vznikla jako společný projekt Ministerstva dopravy a Centra dopravního výzkumu, v. v. i. Její realizace je součástí projektu Central MeetBike (3CE343P2) prostřednictvím programu CentralEurope, který je spolufinancován ERDF.

Logo Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Logo Ministerstvo dopravy Logo: CentralEurope Logo: ERDF
frantisek.vomacka@cdv.cz
Logo Cyklostrategie pro Facebook