Cyklistická doprava
Finance Bezpečnost Legislativa Infrastruktura Marketing

Legislativa
Přehled souvisejících zákonů a vyhlášek

Zákony a vyhlášky

Zákon 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.  Zákon upravuje kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu, práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady.

  • Poznámka: Občanská sdružení BEZ NEHOD a Cyklisté Liberecka oslovila poslance VV Petra Skokana s žádostí potřeby změny silničního zákona a s žádostí o pomoc při začlenění tohoto tématu do návrhu pro cyklolegislativní změny.

Podrobnější informace k dané problematice

Při práci na zlepšení podmínek pro cyklisty v koridorech silnic I. třídy zástupci těchto občanských sdružení narazili na problémy, které již nejsou schopni řešit sami ani ve spolupráci s orgány státní správy a samosprávy či správcem komunikace.

V současnosti nemá správce silnic I. třídy (ŘSD) povinnost, resp. možnost řešit dopravní bezpečnost cyklistů na silnicích I. třídy, a to v hlavním dopravním i přidruženém prostoru. Prakticky především nelze zajistit přípravu a realizaci úprav pro cyklistickou infrastrukturu mimo těleso silnice, např. výstavbu samostatné cyklistické stezky či účelové komunikace souběžné se silnicí I. třídy. Ty jsou v extravilánu často jediným možným způsobem, jak dopravní bezpečnost cyklistů na těchto silnicích zajistit.

Důvodem je to, že z pohledu zákona č.13/1997 není samostatná cyklistická stezka vedená mimo těleso silnice její součástí ani příslušenstvím ($ 12 Součásti a příslušenství).

Jak je to jinde?

  • V Německu - Doposud jsme neobdželi vyjádření, nicméně z odborných exkurzí v Německu (Sasko) je zřejmé, že povinnost řešit výstavbu cyklistické infrastruktury je zde uzákoněna (v nejbližší době dodáme podrobnosti.) Navíc v Německu od 1. září 2009 zákon o silničním provozu (VwV-StVO) přestal upřednostňovat výstavbu oddělené cyklistické infrastruktury od neoddělené (ADFC, 2009).
  • V Rakousku neexistuje právní závazek pro výstavbu cyklistické infrastruktury.
  • V Dánsku je vyžadováno budovat cyklistickou infrastrukturu u všech nových staveb a při rekonstrukcích (Colville-Andersen, 2010).
  • Ve Francii, v zákoně o vzduchu a racionálním užívání energie (Laure), je cílem zredukovat automobilovou dopravu a preferovat trvale udržitelnou dopravu. Od 1. ledna 1998, se ve článku 20 píše o povinnosti stavět novou cyklistickou infrastrukturu v případě jakékoli silniční rekonstrukce (s výjimkou rychlostních silnic a dálnic) (FUBici, 2009). Od 1. července 2010 je povoleno jezdit na kole obousměrně všude, kde je rychlost omezena na 30 km v hodině (Raverdy, 2010).
  • Ve Španělsku se uzákonění liší dle autonomních oblastí. Nejpokročilejší je v současné době Katalánsko, kde dle dekretu 344 z roku 2006 existuje povinnost vytvářet hodnotící studie mobility (včetně zajištění parkování jízdních kol, atd.) a opodstatnit potřebu, případně nedůležitost výstavby cyklistické a pěší infrastruktury. Pokud kontrolní úřad (ATM nebo Generalitat) souhlasí s protiargumenty, k výstavbě cyklistického zařízení či infrastruktury dojít nemusí (Decret 344, 2006).
  • V Anglii v současné době neexistuje povinnost stavět cyklistickou infrastrukturu, nicméně stavební a silniční úřady musí podporovat trvale udržitelný rozvoj měst (Rankin, 2010).

 

Zákon č. 361/2000 Sb. „O provozu na pozemních komunikacích“, ve znění pozdějších předpisů, upravuje práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích včetně vymezení ustanovení o jízdě na jízdním kole (§57), povinnost nošení cyklistické přilby do 18 let (§58), povinnost motoristů dávat znamení při předjíždění cyklistů  (§17) aj. Od 1. 7. 2006 platil nový zákon o silničním provozu 411/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb. Základní pravidla provozu jízdních kol jsou k nahlédnutí zde.

Další novela zákona 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, která vstoupila v platnost 1.srpna 2011, má tři cyklistické novinky:

  • Zákaz předjíždění na přejezdech pro cyklisty - § 17 odst. 5 písm. d):
  • Zákaz parkování před přejezdem pro cyklisty - § 27 odst. 1 písm. c):
  • Umístění v křižovatkách „Signál žlutého světla ve tvaru cyklisty“ nebo „Signál žlutého světla ve tvaru chodce a cyklisty“ - § 70 odst. 2 písmeno f

Více k jednotlivým bodům

Přejezdy pro cyklisty se vyskytují často v místě, kde je i přechod pro chodce - je tedy logické, že jeden z nových návrhů požaduje zákaz předjíždění jiného vozidla v místě přejezdu pro cyklisty, stejně jako je tomu i dnes v místě přechodu. Předjíždět dále nebude možné samotná jízdní kola, mopedy a motocykly bez postranního vozíku v místě křižovatky Zákaz předjíždění na přejezdech pro cyklisty - Foto: Jitka Vrtalová (pozn.: při jízdě v pruzích se stále nejedná o předjíždění).
Také v případě samostatného přejezdu pro cyklisty má toto ustanovení svůj význam. Přestože podle zákona dnes nemají cyklisté na přejezdech přednost (s jednou výjimkou, které se budeme věnovat o několik odstavců dále), běžně se stává, že někteří řidiči zastaví. Novela se týká především přejezdů, které nejsou světelně řízené a často jsou kombinované s přechodem pro pěší. Ustanovení by mělo zabránit tomu, že cyklista bude sražen rychle jedoucím automobilem v druhém pruhu.

Evropským trendem je sjednotit podmínky pro pěší a cyklisty na přechodech a přejezdech. Zdroj: NaKole.cz, Foto: Jitka Vrtalová, NaKole.cz

§ 27 odst. 1 písm. c): Řidič nesmí zastavit a stát na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a ve vzdálenosti kratší než 5 m před nimi.
Další úprava sjednocuje omezení zastavení a stání před přejezdem pro cyklisty, opět stejně jako je tomu u přechodů (5 metrů před nimi nelze zastavit ani stát). Smysl ustanovení je zřejmý - stejně jako chodec nemůže cyklista vjíždět do křižovatky „naslepo“, když mu ve výhledu brání parkující automobily. Podobná opatření jsou už naprosto běžná i ve většině okolních zemí, kde mají cyklisté na přejezdech mnohdy přednost, ale tuto úpravu současná novela neobsahuje.

  1. Zákaz předjíždění na přejezdech pro cyklisty § 17 odst. 5 písm. d): Řidič nesmí předjíždět na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a bezprostředně před nimi.
  2. Zákaz parkování před přejezdem pro cyklisty
  3. Upozornění světelnou signalizací na přejezd pro cyklisty

§ 70 odst. 2 písmeno f): Při řízení provozu na křižovatce znamená pro řidiče signál „Signál žlutého světla ve tvaru chodce“, „Signál žlutého světla ve tvaru cyklisty“ nebo „Signál žlutého světla ve tvaru chodce a cyklisty“, jímž je doplněn signál se zelenou šipkou směřující vpravo nebo vlevo, upozorňují řidiče, že při jízdě směrem, kterým tato šipka ukazuje, křižuje směr chůze přecházejících chodců, směr jízdy přejíždějících cyklistů nebo směr chůze přecházejících chodců a směr jízdy přejíždějících cyklistů.

Upozornění světelnou signalizací na přejezd pro cyklisty - Zdroj: prahounakole.cz V tomto typu křižovatky (řízené plnými světly) musí řidič automobilu při odbočování vlevo i vpravo dát přednost chodcům a cyklistům, kteří přecházejí nebo přejíždějí v souběžném směru. Zdroj: www.www.prahounakole.cz

Podle současné legislativy existuje několik situací umístění cyklistického přejezdu. Jediným případem, kdy cyklista může dostat přednost před automobilem, je odbočení na křižovatce řízené plnými světly, jak ukazuje obrázek vpravo. Kompletní přehled všech situací najdete na webu www.prahounakole.cz, odkud jsme si vypůjčili i tento náčrtek.
Především je nutné zdůraznit, že novela NEMĚNÍ PŘEDNOST CYKLISTŮ. Nově bude pouze možné, aby světelná signalizace řidiče upozornila na cyklisty, kteří mají „zelenou“ ve stejném směru jako auto. Podle očekávání toto světelné označení zvýší bezpečnost (řidič bude navíc upozorněný na cyklistu, který už podle platné úpravy má v této situaci přednost).


 

Zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky Ministerstva dopravy 341/2002 o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (Příloha č. 13 vymezuje technické požadavky na jízdní kola, potahová vozidla a ruční vozíky)

Vyhláška ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ustanovuje způsob svislého a vodorovného dopravního značení na cyklistických trasách a stezkách.

Dne 14.9.2010 vstoupila v platnost vyhláška Ministerstva dopravy 247/2010 Sb., která mimo jiné zavádí nové dopravní značky pro cyklisty. Vyhláška č. 247/2010 Sb., mění vyhlášku č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška byla uveřejněna ve Sbírce dne 30. srpna 2010.

V obecné rovině se musí vztáhnout na výstavbu cyklistických komunikací i stavební (183/2006 Sb.) a vodní zákon (150/2010 Sb., 254/2001 Sb.), podle něhož orgány státní správy vydávají rozhodnutí. V případě stavebního zákona se k výstavbě cyklistických komunikací přistupuje stejně jako v případě jakékoliv jiné pozemní komunikace. K cyklistické dopravě se rovněž vztahuje Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a nebo vyhláška o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace – č. 398/2009 Sb.


 

Od 1. dubna 2015 se také již díky novelizaci zák. č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, vyřešil problém s vysokými cenami za výkupy ze zemědělského půdního fondu.

Poplatky za výkupy pozemků ze ZPF prodražovaly investice do cyklostezek o desítky procent, někdy dokonce přesáhly cenu samotné stavby. Zákon o ochraně ZPF tak mohl zcela zablokovat rozumná a bezpečná řešení tam, kde budoucí stezka měla vést třeba přes pole nebo přes louku vedle silnice.

Obce navíc platily státu ze svého rozpočtu, poplatky za vynětí ze zemědělského půdního fondu nejsou uznatelný náklad ve většině dotací. Dobrá zpráva pro obce i bezpečnost na silnicích - to je stručné hodnocení novely zákona.

Celý problém vznikl v prosinci 2010 při novelizaci zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Kvůli masivnímu budování solárních elektráren a s cílem omezit neúměrné zabírání zemědělské půdy byly „přílepkem“ k zákonu č. 402/2010 Sb. od 1. ledna 2011 skokově zvýšeny příslušné sazby náhrad za vynětí ze zemědělského půdního fondu.

V žádném případě to přitom nebyly malé částky. Při délce cyklostezek v kilometrech šly poplatky do milionů,  běžné bylo navýšení ceny stavby o 30-40 %. U některých projektů dokonce poplatky přesáhly náklady na samotné vybudování cyklostezky.

Další informace na cyklodoprava.cz:

Otevřený dopis k neúnosnému zvýšení poplatků na cyklostezky za vynětí ze zemědělského půdního fondu

Města se bouří, zákon je nutí odmítat peníze na cyklostezky  [ 328,64 KB] - tisková zpráva, 21. 9. 2012, další zprávy v sekci Pro média.

Aktuální stav projednávané změny zákona:

Aktualizace: 2. 4. 2015

Aktualizace stránky: 11.4.2017  ▫  Publikováno: 22.11.2010

Cyklodoprava.cz vznikla jako společný projekt Ministerstva dopravy a Centra dopravního výzkumu, v. v. i. Její realizace je součástí projektu Central MeetBike (3CE343P2) prostřednictvím programu CentralEurope, který je spolufinancován ERDF.

Logo Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Logo Ministerstvo dopravy Logo: CentralEurope Logo: ERDF
frantisek.vomacka@cdv.cz
Logo Cyklostrategie pro Facebook