Cyklistická doprava
Finance Bezpečnost Legislativa Infrastruktura Marketing

Marketing
Důvody: Nestrašíme, ale … ropa

Ropa souvisí se vším

Ropa vymodelovala dnešní ráz lidských sídel. Coby zdroj dříve velmi levné energie má ropa zejména od prvních desetiletí 20. století vliv na architekturu měst a dopravní infrastrukturu zemí prvního světa. Urbanismus měst a příměstských zón s typickými rozsáhlými obytnými předměstími (nejvýrazněji viděnými v USA) vychází z dostupnosti levné energie z ropy.

Vstup ropy je prakticky neodmyslitelný u každé masové výroby, přepravy a pěstování zemědělské produkce. Bez herbicidů, pesticidů a hnojiv vyráběných z ropy si dnes není možno představit moderní zemědělství a produkci potravin, jak ji dnes známe. 

Naše závislost na ropě

  • 95 procent dopravy zprostředkovávají ropné deriváty.
  • 95 procent veškerých potravin je pěstováno za přispění ropy.
  • Za každou kalorii běžně vyráběných potravin se skrývá 10 kalorií z ropy.
  • 95 procent veškerého vyráběného zboží potřebuje pro svou výrobu ropu.
  • Na výrobu jednoho typického počítače se spotřebuje ropa o množství desetinásobku jeho hmotnosti.

Kdy ropa dojde?

Teorie, zabývající se dlouhodobými předpověďmi spotřeby a vyčerpání ropy a dalších fosilních paliv se nazývá Hubbertova teorie ropného vrcholu. Tato teorie předpokládá, že protože zdroje ropy nejsou obnovitelné, její těžba v okamžiku, kdy bude vytěžena přibližně polovina světových zásob, musí z geologických důvodů nevyhnutelně dosáhnout svého vrcholu, po čemž začne klesat.

Hubbertův model těžby ropy

  • Na začátku je produkce na novém ropném poli malá, protože ještě není vybudována všechna potřebná infrastruktura.
  • Jak jsou uváděna do provozu stále účinnější těžební zařízení, produkce stoupá.
  • V určitém bodě je dosaženo maxima, které nelze překonat ani s lepší technologií ani s dalšími vrty.
  • Po tomto vrcholu těžba nejprve pomalu, pak stále více klesá.
  • Ještě předtím než je naleziště zcela vyčerpáno, je dosaženo bodu, kdy je další těžba neekonomická, protože levnější ropná pole udržují cenu ropy na určité hladině. Neekonomické ropné pole je opuštěno.

Když se uprostřed 19. století začalo s těžbou ropy, na největších nalezištích se dařilo vytěžit 100 barelů na každý jednotlivý barel ropy využité při těžbě, dopravě a zpracování. Tento poměr se s postupem času stále snižuje. Nyní se pohybuje mezi 3:1 (USA) až 10:1 (Saúdská Arábie). Důvodem je zvyšující se obtížnost těžby, jak se ložisko postupně vyčerpává. Jakmile tento poměr klesne na 1:1, nemá dál smysl těžit ropu jako energetický zdroj.

Vzhledem k tomu, že ropa je neobnovitelný zdroj energie, podobný vrchol těžby se odehraje i v celosvětovém měřítku. Nejvíce kontroverzní na této teorii je datum, kdy má tento vrchol nastat. Vzhledem k symetričnosti Hubbertovy křivky a skutečnosti, že se ropa ve větším měřítku začala těžit asi před 150 lety, se podle Hubbertovy teorie dá očekávat, že těžba ropy bude po svém vrcholu pokračovat ještě dalších 150 let, ovšem na stále klesající úrovni produkce. Za předpokladu současného objemu těžby vystačí známé zásoby ropy na dalších asi 40 let komerčně rentabilní těžby.

Kampaně: Důvody: Nestrašíme, ale … ropa: Graf prognóza ropných zdrojů

Graf: Prognóza ropných zdrojů – Hubbertova křivka, Zdroj: Association for the study of peak Oil and Gas, 2003. In Zdroj: POHL, Jiří. SIEMENS. Čeští konstruktéři při vývoji vysokorychlostních železničních vozidel. Prezentace na konferenci Vysokorychlostní železnice 19. 5. 2011 v Senátu Parlamentu ČR. 42 s.

První problém tohoto odhadu je však právě v předpokladu stálé úrovně těžby, druhý v ne zcela věrohodné povaze oficiálních údajů o ropných rezervách. Mezi roky 1980 a 2004 se oficiálně udávané rezervy zvýšily z 667 na 1 189 gigabarelů, aniž by to doprovázel odpovídající trend v objevech nových ropných nalezišť. Křivka nových objevů dosáhla vrcholu v šedesátých letech a od té doby neustále klesá a od roku 1980 spotřebovává lidstvo každý rok více ropy, než činily nové objevy. Ropné rezervy jsou obecně pouze odhady. Velké rozpětí hodnot a složitost problematiky poskytují velký prostor pro manipulace. Jednotlivé země mají řadu pohnutek pro nadsazování svých údajů, např. kvůli výhodnějším podmínkám při čerpání úvěrů od Světové banky. Produkční kvóty členských zemí sdružení OPEC jsou navíc vypočítávány podle rezerv udávaných jimi samotnými.
Udávané termíny „ropného vrcholu“ se mezi autory liší, padají roky 2006 až 2010. V listopadu 2010 na veřejnost unikla studie „Peak Oil“ od německého armádního think-tanku. Ta uvádí, že důležitější než přesné datum jsou kritické systémové důsledky a hrozby z toho vyplývající. Zpráva poměrně neútěšně hovoří o možném kolapsu mezinárodního ekonomického systému, konci spolupráce mezi státy a soutěži o energetické zdroje s politickými důsledky.
Různé zdroje energie nejsou zcela zaměnitelné, některé mohou být hodnotnější než jiné. Kvůli své vysoké koncentraci energie a relativní bezpečnosti za pokojové teploty jsou benzín a nafta jedinečně vhodné pro použití v dopravě. Ropa je navíc surovinou pro chemický průmysl. Proto je možné, že těžba ropy bude probíhat i pak, když už bude čistě z energetického hlediska nevýhodná.
Současná ropná krize je zřejmě způsobena na jedné straně stále rostoucí poptávkou, nejvíc v jihovýchodní Asii (zejména v Číně), a na druhé straně nedostatečnou kapacitou rafinérií hlavně v USA. Zastánci Hubbertovy teorie v této souvislosti tvrdí, že jak se přibližujeme datu konečného vrcholu těžby, neustále se zmenšuje tzv. rezervní těžební kapacita, tj. množství ropy, o které mohou těžařské firmy krátkodobé zvýšit svoji produkci v případě převisu poptávky. Tato rezervní těžební kapacita je dnes skutečně na historickém minimu a tvoří pouhá 2 procenta celosvětové produkce (ještě před několika lety se pohybovala v rozmezí 8-10 procent). Relativně lokální výpadky těžby pak vyvolávají velké výkyvy v ceně ropy a trh je také výrazně citlivější k manipulacím spekulantů.

Konec elastické ropy

Článek Toma Konrada „The End of Elastic Oil“ (Konec elastické ropy) upozorňuje na jeden z důležitých aspektů naší situace. Nejde jen o to, že ropa z nových ložisek bude dražší; samotné její zpřístupnění je náročnější a zabere tedy i více času. Ekonomickou terminologií řečeno, elasticita nabídky je výrazně redukována. Pokud vůbec existují vyhlídky na další růst nabídky, týkají se nekonvenčních zdrojů jako ropné písky – a ty jsou ještě podstatně dražší než nejhůře dostupná klasická ložiska, přičemž spotřebovávají značné množství energie (např. kanadské písky je třeba nejen vytěžit těžkou důlní technikou, ale také je před extrakcí suroviny roztavit). Příčina ztráty elasticity ropy je mj. v kolísání ceny ropy nad a zpět pod hodnoty mezi 70 až 90 dolary za barel, při kterých mohou být ekonomicky životaschopné projekty těžby ropy z nekonvenčních zdrojů, jako jsou ropné písky nebo hluboké mořské vrty. Aby se nahradilo vyčerpávání současných ložisek ropy, musela by být ročně zahájena produkce nových 3-4 milionů barelů za den, což se kvůli nedostatečně vysoké ceně ropy neděje. V roce 2008 ropné společnosti pozastavily projekty v hodnotě 150 miliard dolarů. Tento strmý pokles v investicích může tedy se zpožděním několika let přivodit větší pokles produkce, než bylo očekáváno.
Za těchto okolností i velká změna poptávky vyvolá na úkor značných dodatečných energetických nákladů pouze malou změnu v nabídce, a tato změna bude navíc notně opožděna. Pokud se omezíme čistě na elasticitu poptávky tak jak funguje přibližně od roku 2005, je nakonec dokonce jedno, jak přesné jsou naše aktuální odhady celkového množství ropy, která ještě leží pod zemí. To co ekonomiku zasahuje na prvním místě je právě ona snížená elasticita.
Růst poptávky po ropě v případě ožívajícího ekonomického růstu povede jen ke zvýšení ceny ropy a opětovnému přiškrcení ekonomického růstu. Hospodářské obnovy nebude možné dosáhnout konvenční cestou a ekonomická stagnace bude v nějaké formě pokračovat další roky. Zároveň mohou začít působit negativní dopady změny klimatu.
V poslední době se objevuje snaha o rozvázání závislosti ekonomického růstu na spotřebě energie. Po tomto volají stratégové korporací, občanská hnutí obávající se změny klimatu i politické reprezentace hájící bezpečnost státu. Přímou závislost hospodářské prosperity na objemu užívané energie se ale dosud rozdělit nepodařilo. A ne jen v posledních letech. Ze zkoumání dlouhodobé historie podle některých vyplývá, že tento vztah platil vždy, již od starověké těžby zlata. Současný bankovní systém s tvorbou peněz založenou na dluzích nemůže fungovat, pokud bude v budoucnu k dostání méně energie, která jediná může přinést hospodářský růst nebo inflaci – prostředky na splacení dluhů. Bez dalšího půjčování se nabídka peněz zmenší a pro podniky bude postupně těžší obchodovat a platit zaměstnance.

Až skončí ropný mejdan

Jelikož moderní ekonomiky silně závisí na dostupnosti fosilních zdrojů, zejména ropy, znamenal by ropný zlom v případě neúplného či nedostatečného přechodu na post-fosilní ekonomiku značné omezení přepravních systémů, přerušení ekonomických struktur, a v důsledku toho také úpadek důvěry ve státní instituce.
Názory na možný vývoj následující po ropném zlomu se různí, od optimistické víry, že trh vždy na všechno najde řešení, až po katastrofické scénáře kolapsu civilizace. Vzhledem k obrovskému počtu neznámých a velkému množství nejasností, které halí prakticky celou ropnou problematiku, jsou názory dané často spíše politickou a ideovou orientací autorů než skutečnou analýzou problému.
Vrchol ropné těžby zřejmě způsobí globální nedostatek ropy a razantní nárůst její ceny. Tento ropný šok se bude zásadně lišit od minulých ropných krizí, protože bude trvalý. Důsledky tohoto nedostatku budou záviset na tempu poklesu těžby a na dostupnosti alternativních zdrojů.
Protože se dosud nenašla dostatečná alternativa v podobě obnovitelného zdroje pro osobní motorizovanou dopravu, zapříčiní nejspíše ropný zlom a růst cen paliv její velké omezení. To přinese okamžité dopady na způsob života v moderních průmyslových společnostech. S ropou více či méně přímo souvisejí celá průmyslová odvětví, která mají rozsáhlou, desítky let budovanou infrastrukturu. Spolu s poklesem významu ropy bude třeba vyřešit, jak tuto infrastrukturu sanovat a konvertovat na infrastrukturu alternativní, anebo obecně jak ji co nej-efektivněji zužitkovat. Pokud levné alternativy nebudou k dispozici, vyústí situace v nedostatek mnoha zboží a služeb, závislých na ropě, což povede ke snížení životní úrovně nejprve v chudších zemích a nakonec na celém světě.

Zdroj: Česko hledá budoucnost: Doprava a mobilita; Martin Robeš (červenec 2012)

Aktualizace stránky: 5.4.2017  ▫  Publikováno: 27.9.2012

Cyklodoprava.cz vznikla jako společný projekt Ministerstva dopravy a Centra dopravního výzkumu, v. v. i. Její realizace je součástí projektu Central MeetBike (3CE343P2) prostřednictvím programu CentralEurope, který je spolufinancován ERDF.

Logo Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Logo Ministerstvo dopravy Logo: CentralEurope Logo: ERDF
frantisek.vomacka@cdv.cz
Logo Cyklostrategie pro Facebook